Stříbro pro Nikolu Dryjákovou a SEA DOO SPARK |Mistrovství Evropy vodních skútrů UIM
S Nikolou jsme si povídali krátce po návratu z Leveleku v Maďarsku, kde se konal v polovině července poslední závod dvoudílného seriálu mistrovství Evropy vodních skútrů a kde se také rozhodlo o vítězích. Nikola byla jediná, která v tomto seriálu zastupovala Českou republiku. O to je její umístění cennější. Byla plná zážitků, o které se s námi podělila během našeho rozhovoru.
Jak jste se k závodům vodních skútrů vlastně dostala?
Táta pořádal závody u nás a bral mne s sebou, takže se dá říct, že jsem v prostředí závodů vyrůstala. Začala jsem jezdit od mala a první závod v Německu jsem jela už v šesti letech. V loňské sezoně jsem se účastnila seriálu Alpe Adria jet-ski Tour. Tam jsem si ověřila, že mám na to závodit i v Evropě. Vyzkoušela jsem jeden závod, ve kterém mě pořadatelé omylem diskvalifikovali hned z první rozjížďky, ale v další jsem dojela druhá. To mi dodalo sebevědomí a letos jsem to poprvé zkusila naplno v seriálu UIM, který se skládal ze dvou závodů. Jeden se jel v Polsku, druhý v Maďarsku. To jsou země, které závody podporují a kde pořadatelé dostanou na pořádání takového podniku finanční příspěvek.
Jak vlastně závody vodních skútrů probíhají?
Závody ME se letos jely na tři rozjížďky. Před startem závodu se jezdí měřený trénink. Podle dosažených časů si pak závodnice vybírají místo na startu. To spolu se startem bývá hodně důležité. Na celé délce startovní čáry nebývají stoprocentně stejné podmínky.
Kde se konal první letošní závod a jak to dopadlo?
První závody se jely v Polsku. V první rozjížďce jsem skončila na čtvrtém místě, ve druhé rozjížďce jsem ulila start, dostala jsem penalizaci, a tím pádem dojela poslední. Nakonec z toho bylo celkově čtvrté místo s malou bodovou ztrátou na třetí místo. To mi dalo naději pro druhý závod.
Jak už víme, tak ten se vám podařilo vyhrát. Bylo to těžké?
Tam to bylo o něco jednodušší. Měla jsem už nějaké zkušenosti. Z měřeného tréninku, kde se určuje pořadí na startu, jsem byla na pátém místě. V první rozjížďce jsem skončila druhá, další rozjížďku jsem vyhrála díky chybě favoritky ze Španělska, která minula jednu bójku a byla diskvalifikovaná. V poslední rozjížďce
z toho bylo opět druhé místo, což stačilo na celkové vítězství a zároveň druhé místo na mistrovství.
Co fyzická příprava? Vydržet na rozbité vodě jet naplno celou rozjížďku, která trvá patnáct minut plus jedno kolo, není zrovna snadné.
Od pěti let jsem cvičila sportovní aerobik a to mi dalo slušný základ. Je ale pravda, že kroužit šestnáct nebo sedmnáct minut dá zabrat. A v kategorii GP1 a GP2 se jezdí dokonce dvacet minut plus jedno kolo..
Celý rozhovor se stříbrnou mistryní Evropy si můžete přečíst v aktuálním Yachtu.
Text: Daniel Guryča
Foto: archiv Nikoly Dryjákové