Vidět jako sova |Termokamery na jachtě
Technologické pokroky mění tvář jachtingu tak rychle, že běžný jachtař sotva stačí změny registrovat. GPS, navigační počítače s elektronickými mapami, digitální radary, AIS a satelitní prostředky komunikace usnadňují plavbu a zvyšují její bezpečnost, nicméně stále se vyskytují situace, kdy si jachtař připadá bezmocný, kdy si třeba horoucně přeje, aby viděl jako sova. Toto přání mu pak mohou splnit moderní prostředky pro vidění v totální temnotě – termokamery.
Techniku pro vidění za špatných světelných podmínek používala armáda již za druhé světové války a infrazaměřovače dnes patří k výbavě každého střelce. Avšak teprve nedávno se tato technika rozvinula do takové míry, že nabízí přístroje též pro aktivity volného času – a tedy i pro jachtaře. Nabízené přístroje se dělí na dvě základní kategorie podle fyzikálního principu, na jehož základě pracují. Do první kategorie patří násobiče zbytkového světla čili fotonásobiče, do druhé spadají infrazobrazovací neboli termovizní systémy (TS), které pracují v infraspektru a snímají tepelný obraz.
Fotonásobiče
Noktovizory, jak se jim také říká, jsou výrazně levnější než TS. Jejich nevýhoda spočívá v tom, že k zobrazování potřebují zbytkové světlo, například měsíční, a za temných nebo mlhavých nocí ukazují velmi málo nebo nic. Navíc je světlo z pobřeží oslepuje a dokonce může dojít k poškození přístroje, padne-li do objektivu paprsek silného světla, například z reflektoru jiného plavidla.
Termovizní systémy
Tyto systémy detekují místo světelného záření tepelné, takže „vidí“ i v absolutní temnotě. Využívají toho, že všechny předměty emitují tepelné záření v závislosti na vlastní teplotě. Toto infračervené spektrum má větší vlnovou délku než světlo, takže neozbrojené oko je nevidí. Teprve až teplota nějakého tělesa vystoupí do takové výše, že se k tepelnému záření připojí i světelné, můžeme je vidět. Typický je tento jev u kovových předmětů, které po překročení určité teploty začnou nejprve malinově žhnout, při dalším zvyšování teploty barva žloutne a nakonec může přejít až do bílého žáru.
Objektiv TS snímá v zabíraném poli záření o kmitočtu 30 Hz a nižší a vykresluje obraz, kterému se říká odborně termogram, obecněji termovizní snímek. Obdobně jako v digitální kameře se za objektivem snímá senzorem, aby vznikl viditelný snímek. U větších pevných zařízení se obraz z kamery přenáší na monitor kabelem, u menších příručních zařízení tvoří kamera a monitor jeden celek. Pevná zařízení mají vyšší rozlišovací schopnost, dokážou rozlišit teploty různící se o 0,1 °C, avšak jsou velmi drahá, cena se pohybuje kolem 700 000 Kč, kdežto u přenosných klesá na 140 000 Kč.
Avšak ani speciálně zkonstruovaná přenosná zařízení v podobě kompaktních termokamer, které mohou posloužit jako infradalekohled, se nedají používat v uzavřených kormidelnách, neboť tepelné záření neprochází sklem jako světlo. Nicméně nižší cena a snadné používání činí z těchto kamer užitečný nástroj, který zvyšuje bezpečnost plavby. Otázkou však zůstává, když jde o novou věc, s níž má málokterý jachtař osobní zkušenost, který přístroj z těch, co jsou na trhu, vybrat, který má nejlepší poměr užitné hodnoty k ceně. Proto jsme srovnali pět různých termokamer pro noční vidění.
FLIR HM-324 XP+
Tato termokamera dobře padne do ruky a je vhodně ergonomicky řešena. Pět ovládacích tlačítek se dá pohodlně obsluhovat i v rukavicích a oboustranná poutka umožňují pevné držení jak pravákům, tak levákům. Pryžové obložení na bocích se zdá být dostatečně robustní, aby vydrželo provoz na moři, a celý přístroj má krytí IP67, které zaručuje vodotěsnost do hloubky 1 m po dobu 30 minut. Zdržení mezi zapnutím přístroje a objevením se obrazu je stěží patrné. Standardní objektiv má zorné pole 24° a dvojnásobný digitální transfokátor, avšak je možné si přikoupit teleobjektiv s dvojnásobným optickým transfokátorem. Na rozdíl od standardního není tento objektiv chráněn pryžovou záklopkou. Displejový okulár je pak chráněn víčkem, které se odsune, když přitisknete oko k pryžové očnici. K napájení slouží čtyři dobíjecí články AA NiMH nebo alkalické baterie. Testovaný model měl rozlišení 320 x 240 pixelů, ale existuje i levnější model HM-224 s rozlišením 240 x 180 pixelů. Přístroje s příponou XP+ mají rozšířenou výbavu o kartu SB s kapacitou 1 GB a obrazový záznam se dá prostřednictvím USB ukládat na počítač. Opakovací kmitočet 9 Hz způsobuje, že stopáž není spojitá, když přístrojem pohybujete příliš rychle. V praxi to však nečiní žádné potíže. Fendr odplouvající za lodí je dobře vidět, i když se po nějaké době ochladil. Byly též vidět vrcholy vln, avšak ani při použití teleobjektivu se na neobydleném pobřeží nedají rozeznat žádné detaily kvůli malému teplotnímu odstupu. Nicméně rafinérie je vidět naprosto zřetelně. Kontejnerová loď se za deště dá stěží rozeznat i za použití teleobjektivu. Pokud je tepelný odstup dostatečný, dává FLIR HM-324 XP+ ostré a jasné snímky. Výhodou jsou dva objektivy. Přístroj prokáže za běžných podmínek dobrou službu při
noční navigaci nebo v případě „muže přes palubu“. Cena se standardním objektivem činí 5 500 liber.
www.dupremarine.co.uk
Eurotask IR518C
Také tato kompaktní termokamera je dobře vyvážená a prsty vám samy padnou na čtyři ovládací tlačítka, ačkoli by mohla více vystupovat, když je obsluhujete v rukavicích. Po zapnutí musíte chvilku počkat, než se kamera zkalibruje podle rozložení teplot. Jiné kamery to nevyžadují, naštěstí se však jedná o velmi krátký proces. Kamera IR518C také vyžaduje zaostřit jak čočky objektivu, tak okuláru. Zaostřování okuláru je poněkud nešikovné, protože kvůli tomu musíte oddálit oči a pak teprve vyzkoušet, zda jste zaostření trefili. Pokud ne, musíte celý postup opakovat. Zaostřování objektivu jde mnohem lépe. Kamera má záklopkové kryty na čočkách, které je chrání, když kameru nepoužíváte – a zůstanou tak, pokud přístroj špatně neodložíte. Je to moudré opatření, když s prokřehlýma rukama tápete v noci po palubě. Jednostranné poutko vyhovuje jen pravákům, ale je to jediná kamera, k níž se dá přivěsit ochranné pouzdro. Tělo kamery je zvnějšku částečně kryto tenkým pryžovým potahem, jenž ale není přilepen, může se posunout a zachytit o víčko prostoru pro baterie. Víčko samo o sobě příliš nedrží, ale posunutí pryžového potahu je může zablokovat, takže se výměna baterií stane komplikovanou záležitostí. Kamera má šroubení pro uchycení na stativ a čtyři externí konektory – pro vnější napájení, USB, sériový port a RCA pro TV/video. Obrázky ve formátu JPG a video PAL se mohou ukládat na integrální kartu SB.
Na třicet metrů se dá fendr ve vodě snadno identifikovat a dokonce i poté, co odplul na vzdálenost 70 metrů, byl v okuláru stále zřetelně vidět. Neobydlené pobřeží se však rozeznat nedá, rafinérie je vidět zřetelně. Při sledování lodního provozu oceníte funkci „hot spot“. Na místo s největším rozdílem teplot umisťuje malé políčko a tato značka zůstává na místě, pokud přístroj nenajde jiný zdroj kontrastních teplot. Obraz lodního provozu je sice rozmazaný, avšak políčko funkce „hot spot“ jasně udává, kde je něco v dohledu. Kamera tak zaznamená každou loď v dohledu, avšak jako všechny ostatní přístroje nerozezná tři čtvrtě míle vzdálené navigační bóje. Dá se shrnout, že IR518C má dobře vyvážené parametry, snadno se používá a přenáší na palubě. „Muže přes palubu“ lokalizuje přístroj přesně a na střední vzdálenosti uspokojivě reaguje na malé teplotní rozdíly. Ačkoli jeho výkony na větší vzdálenost rychle klesají, funkce „hot spot“ představuje zřetelnou výhodu při sledování okolních plavidel. Cena termokamery Eurotask IR518C činí 3 700 liber.
www.eurotaskltd.com
Argus P Type
Na jachtařském trhu je Argus novou značkou, nicméně firma má dlouholeté zkušenosti s termovizními zařízeními, neboť je nějakou dobu vyráběla pro záchranářské a zabezpečovací účely. Po nich zdědila termokamera P Type pevný a robustní obal, takže je největším z představených přístrojů. Nevyvolává však dojem přehnané objemnosti. Kamera může být vybavena jedním ze čtyř objektivů – od 19mm až k širokoúhlému 65mm. Jako ostatní kamery má i Argus P Type volby pro bílé, černé nebo červené teplo. Ukázalo se, že pro používání je nejsnadnější konvenční bílé teplo. Kamera má navíc námořní vyhledávací mód, který ukazuje osoby v kontrastní oranžové barvě jako výsledek extrémního rozdílu teplot. Slabinou kamery jsou oddělená víčka čoček, takže existuje riziko, že odpadnou a ztratí se. A také se neovládá tak snadno jako ostatní kamery. Pětice tlačítek je příliš u sebe na to, aby se dala stisknout v rukavici. Model P Type 320 má rozlišení 320 x 240 pixelů a dvojnásobný transfokátor. Spolu s videostopáží se dají snímky ve formátu JPG a módu RAW uložit na kartu Micro SD. Energie se čerpá z lithiové baterie, která má výdrž 5 hodin. Širokoúhlý objektiv má největší úhel záběru ze všech kamer, přičemž je prokreslen hřebínek každé vlny. Fendr se dá za lodí snadno rozeznat i na větší vzdálenosti a je lépe viditelný než u ostatních kamer. Na neobydleném pobřeží se toho mnoho rozeznat nedá, avšak rafinérie září se všemi detaily lišícími se teplotou. Kamera má opakovací kmitočet 30 Hz a v tomto ohledu je srovnatelná s přístrojem Eurotask. Sledování lodního provozu na vzdálenost dvou mil za deště je náročné, ale přesto kamera dokázala bez problému zobrazit kontejnerovou loď, nikoli však navigační bóji. Nicméně se dá uzavřít, že Argus Type P je profesionální přístroj prvotřídní kvality a výkonů. Jeho jedinými nedostatky jsou velké rozměry a volná víčka optiky. Se standardním objektivem kamera stojí 4 200 liber.
www.argusdirect.co.uk
Raymarine TH24/TH32
Firma Raymarine nabízí dvě monokulární termokamery, které mají stejné pouzdro a liší se rozlišením – u TH24 činí 240 x 180 pixelů, u TH32 320 x 240 pixelů plus dvojnásobný digitální transfokátor. Přístroj je menší než ostatní testované kamery, nicméně dobře zkonstruovaný a s vodotěsnou ochranou IP67. Jako ostatní kamery má i Raymarine zapuštěná tlačítka na horní straně pouzdra, na kterých prsty přirozeně spočinou, když vezmete kameru do dlaně. Chybí jí však bezpečnostní poutko, nicméně díky malým rozměrům se dá kamera schovat do kapsy, což u ostatních nejde. Okulár se dá nastavovat v rozmezí +2 až –2 dioptrie. Objektiv je chráněn víčkem pevně spojeným s pouzdrem a hledáček je chytře chráněn pryžovou záklopkou, která se otevře po přitisknutí obličeje k očnici. K napájení slouží vnitřní lithiová baterie s výdrží 5 hodin. Na rozdíl od ostatních kamer u dvojice přístrojů Raymarine bohužel není možnost nouzově použít alkalické články, zatímco čekáte na dobití baterie. Nabíjení se provádí prostřednictvím standardního kabelu USB, který se však nedá použít pro přenos snímků do počítače nebo na displej. Z kamer Raymarine se tedy nedají ukládat žádné snímky nebo video, takže tyto přístroje mají spíše charakter monokulárního infradalekohledu než plnohodnotné termokamery. Jak model TH24, tak model TH32 nemá žádný problém se zobrazením fendru na vzdálenost 30 m. Po 10 minutách a ze vzdálenosti 70 m se „muž přes palubu“ dá stále identifikovat, i když ne tak snadno jako u ostatních přístrojů. Na neobydleném pobřeží oba infradalekohledy neukázaly nic. Ani rafinérie není tak dobře viditelná jako u ostatních kamer. TH24 a TH32 nedosahují citlivosti a kvality obrazu jako předchozí větší a dražší termokamery, ale vzhledem k ceně 1 500 liber se nepředvedly až tak špatně.
www.raymarine.com
Shrnutí
Jako u všeho také u termokamer platí, že za málo peněz je málo muziky, i když v tomto případě je málo peněz ještě pořád hodně. Jedinými přístroji s cenou pod 50 000 Kč jsou infradalekohledy Raymarine TH24 a TH32, avšak jejich výkony jsou na hraně užitnosti. Pomohou vám v případě „muže přes palubu“, pokud se ovšem nevzdálíte na víc než 100 m, a totéž platí pro navigační znaky. Lodní provoz na vzdálenost dvě míle vám však neukážou vůbec. Nejkvalitnější se zdá být termokamera Argus, která opravdu znamená přínos pro navigaci v noci. Její cena však činí 130 000 Kč, což je značná suma. Z porovnání cena/užitná hodnota nejhůř vychází kamera Flir s cenou kolem 170 000 Kč, ale s horšími parametry než podstatně levnější Argus. Vyváženou koupi představuje termokamera Eurotask s cenou kolem 110 000 Kč, ale s funkcí „hot spot“, která na delší vzdálenosti nahrazuje preciznost dražšího profesionálního přístroje Argus. Jedna věc je však jistá. Jako u všech elektronických přístrojů bude i cena termokamer postupem času určitě klesat, takže se stanou dostupné pro více jachtařů.
