Co čeká majitele lodí?
Jak je to s povinnou výbavou lodí? Co vás čeká, když potřebujete obnovit technické osvědčení vaší lodě? Jak přihlásit novou loď? Změnila se legislativa, a to jak ta evropská, tak ta česká. Zatím platí vyhláška, která ukládá nesmyslné požadavky. Pokud můžete, vyčkejte. Do začátku sezony by měla být novelizována.
Nová směrnice Evropské unie o lodích, oficiálně označována jako Směrnice o rekreačních plavidlech (Recreational Craft Directive) 2013/53/EU vstoupila v platnost 18. ledna 2016. V ČR má vejít v platnost až po schválení novely zákona o uvádění výrobků na trh. Tu připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je stanovena přechodná doba jeden rok, kdy platí obě směrnice, do té doby musí naši zákonodárci příslušnou legislativu upravit vládním nařízením.
Zároveň vstoupila 1. 1. 2016 v platnost tzv. technická vyhláška č. 334/2015. Zhotovitel ji postavil na evropské směrnici pro rekreační jachty 2013/53/EU. V této vyhlášce jsou popsané hlavní zásady, které by každá loď měla splňovat. Asi z 50 % jsou opsané ze směrnice pro rekreační jachty, zbytek si zhotovitel stanovil sám, podle svého uvážení. Celý problém sahá již do roku 1995, kdy byla schválena vyhláška č. 223, a v ní jsou lodě rozdělené z technického hlediska na dvě kategorie: na velká plavidla a malá plavidla do 20 m. Když v roce 1998 vstoupila v EU v platnost směrnice pro rekreační jachty, tak u nás nevznikla speciální kategorie rekreačních jachet, ale byly přidány do malých plavidel. Pokud rekreační jachta nespadá svou délkou do malých plavidel, musí splňovat vše jako obchodní lodě nebo osobní doprava. Jestliže je malým plavidlem a má prohlášení o shodě, SPS provede základní technickou prohlídku a loď přihlásí. Problém je ale ten, že v nové vyhlášce jsou uvedeny povinnosti, které jsou v přímém rozporu s ISO normami a s evropskou směrnicí. Například baterie nesmí být v motorovém prostoru zážehového motoru, přitom to tak všichni výrobci dělají a je to v souladu s normou ISO. V původní vyhlášce byly také některé nesmysly, například že přívěsný motor je nutné mít k lodi pojištěný řetízkem. Nebo že kormidelní zařízení musí být z nerez materiálu, kotevní zařízení zase musí být předimenzované. Původní vyhláška sice nebyla ideální, ale nikomu nevadila a dala se snadno upravit. Do nové vyhlášky její tvůrci některé staré věci přebrali a navíc přidali další nesmysly. Například doložit pevnost plavidla se musí buď výpočtem, nebo se plavidlo podloží v ¼ délky nějakými trámy, plně se zatíží, a když nebudou trvalé deformace, tak je v pořádku. Jak by takovou zkoušku vydržela dračí loď? Anebo jak se posadí 18m jachta na dva trámy?
V evropské směrnici se uvádí, že všechna malá plavidla, která jsou delší než 6 m, musí mít místo k uchycení záchranného ostrůvku, ale z nové vyhlášky vyplývá, že záchranný ostrůvek musí být na lodi, nebo může být nahrazen člunem. To znamená, že 6m nafukovací člun musí mít na Vltavě na palubě záchranný ostrůvek nebo další člun. Nebo všechny lodě, které jdou nyní na technickou prohlídku, mají mít povinně retenční nádrž a odsávání z retenční nádrže přes palubu bez možnosti, aby fekálie vypustily rovnou z lodě ven. V praxi se už nyní stalo, že 20 let stará loď kvůli tomu nedostala technickou prohlídku. Přitom v ČR prakticky neexistuje možnost, kromě jednoho místa na Orlíku a jednoho na Slapech, kde se dají fekální nádrže odsát.
Je to stejné, jako kdyby na technické prohlídce 20 let starý automobil musel splňovat normu EURO 4 a když ne, tak by nesměl na silnici. Ale u aut to tak není – pokud je technicky způsobilé, smí se s ním dodnes jezdit na silnici. Ale se stejně starou lodí se najednou kvůli retenční nádrži plout nesmí. Jestliže si někdo před 20 lety koupil loď, která splňovala všechny technické požadavky, nemohou přeci teď chtít, aby splňovala úplně jiné. Mohou to vyžadovat pouze po nových lodí.
Dalším paradoxem je, přestože má nová loď prohlášení o shodě, v němž výrobce podepisuje, že splnil vypsané normy, než je tady uvedena do provozu, musí mít státní revizi na plynová zařízení a na silnoproudá elektrická zařízení (břehová přípojka a 230V rozvod na lodi). A tyto revize je nutné každé tři roky obnovovat. To je v přímém rozporu s evropskou směrnicí. Bohužel s tím nic nenaděláme, tento požadavek je uveden v zákoně o vnitrozemské plavbě. V současné době je v ČR zaevidováno asi 16 500 malých plavidel. V Nizozemsku jich mají 450 000, ve Francii 980 000. Proto v těchto zemích stačí k registraci rekreačního plavidla prohlášení o shodě. Na prohlídky by prostě neměli kapacitu. Česká republika je v Evropě pravděpodobně jediný stát, kde to tak není.
Ve chvíli, kdy začne platit v ČR vládní nařízení, jímž vstoupí evropská směrnice v platnost, by měly být všechny lodě, které mají prohlášení o shodě, posuzovány podle vládního nařízení. Proto se musí technická vyhláška novelizovat. Uvidíme, co nového přinese, zda majitelům lodí život usnadní, nebo naopak ještě více zkomplikuje.
Zveřejněno v YACHTU 3/2016.
