krása plavby podzimní Aljaškou |Altego II v covid roce 2020
Chcete-li pobavit Pánaboha, řekněte mu své plány. Na loňskou plavbu Aljaškou jsem měl skvělý plán - od začátku května dvanáct dvoutýdenních etap přes celou Aljašku, Britskou Kolumbii, pobřeží USA až po Mexiko, plus dvě desetidenní suchozemské výpravy. Ale...
Možná jako ostatní jsem po příchodu covidu doufal, že se to rychle přežene, a všechny ostatní jsem uklidňoval, že přece Aljaška a Kanada neodepíšou celou sezonu. A? Prostě ji odepsaly. A tak jsem se po neustálém přemýšlení a těžkém zvažování nakonec rozhodl dostat loď podzimní plavbou do krásného a teplého Mexika. Měl jsem vážné obavy z přicházejících zimních bouří, ale věřil jsem, že budou i okna dobrého počasí. Ovšem skutečnost daleko překonala i nejoptimističtější představy.
V půlce září letím do Srbska na povinnou karanténu dva týdny mimo EU, kde si užívám cestování i do velmi příjemné Černé Hory, a 29. 9. odlétám přes Istanbul na Aljašku. Cesta s PCR testem jde hladce - i když míra nejistoty byla fakt velká a nikdo do poslední chvíle pořádně nevěděl, jestli mne z USA nevrátí. Se "spoluplavcem" Zdeňkem Šmejkalem se setkáváme v Anchorage a čekáme dva dny na konec bouře a otevření letiště na Kodiaku. A 2. 10. jsem konečně u své lodě. Je to zvláštní pocit, skoro přesně po roce být doma na lodi. Následuje rychlý úklid, zprovoznění motorů a systémů po zimě a samozřejmě pár nutných oprav. Čekání na ucházející počasí nám hodně zpříjemňuje setkání s vynikajícím parťákem Vojtou Novákem, koordinátorem rybolovu v oblasti Kodiak .Po čtyřech dnech je loď i počasí oka my tedy vyplouváme. Čeká nás 600 Nm do města Sitka, které má 8 000 obyvatel.
Počasí nám přeje a přesně podle předpovědi těsně po doplutí do Sitky přichází bouře -ale to jsme už schovaní v bezpečí kanálů. Ve městě jsme prakticky jediní "turisté", a proto všude vzbuzujeme pozornost. Další zastávkou, kam připlouváme po 130 Nm, je ještě menší městečko Petersburg. Odsud po odpočinku vyrážíme na nejúžasnější část plavby k ledovci LeConte. Zde plujeme meziledy, kam to jde, dokud nás ledy zcela nesevřou. Zážitek je to úžasný, úplně se v myšlenkách vracím do svých plaveb v Patagonii, Antarktidě a Arktidě. Kocháme se zde celý den ledovci i tuleni, vystoupíme na plovoucí ledovec, připíjíme si s ledem z ledovce, prostě užíváme si neuvěřitelné krásy. Večer se vracíme zpět 25 Nm do Petersburgu.
Další zastávka je ještě menší Wrangells 2500 obyvateli, s kouzelnou a krásnou atmosférou.
Máme za sebou uplutých 1 000 Nm a navštěvujeme poslední aljašské město Ketchikan, kde je liduprázdnost nejznatelnější. Normálně by tady byly zakotveny každý den dvě až tři výletní lodě, avšak tuto sezonu nepřiplula ani jedna. Ulice jsou zcela prázdné, pro místní je to velmi obtížná doba, ale pro nás je to o to zajímavější...
Celé povídání o plavbě si můžete přečíst v červnovém vydání Yacht magazínu.
Text a foto: Jiří Denk
