Pohnutý osud lodi |Boomerang
Nemáte každé ráno telefonát, který vám nadlouho utkví v hlavě. Tenkrát,před 11 lety, jsem jeden takový měl. Asi v 10 dopoledne se mi rozzvonil mobil a číslo zobrazené na mém Blackberry nebylo uložené v adresáři. Telefon jsem přijal, stačil jsem říci pouze "Zindulka" a pak se na druhé straně ozvalo jakoby horečnatým hlasem: "Tady Sikora, dobrý den, pane Zindulko, JÁ VÁM DÁM LOĎ! Já už nemůžu. Postavil jsem 16metrovou hliníkovou plachetnici a já vám ji dám. Vy ji využijete a dokážete se o ni postarat. Ona mě zabije."
Pomalu jsem odtáhl ruku s telefonem od ucha a chvíli na něj nevěřícně zíral. Pak jsem si telefon opět přiložil k uchu a pomalu jsem řekl. "Pane Sikora, zkuste mi to, prosím vás, říci od začátku, ať se v tom trochu zorientuju." A člověk na druhé straně pokračoval již trochu souvisleji. "Před 14 lety jsem začal stavět hliníkovou plachetnici Reinke 15M. Jmenuje se MOBY DICK. A nyní mi chybí už jenom tak měsíc práce a loď bude moci vyplout. Ale já už nemůžu. Ta loď mne zabije. Já už nemůžu udělat vůbec nic. Když nesu vinšnu, že ji namontuju, tak mi vypadne z ruky a udělá díru do podlážky. Když chci namontovat záchod, tak mi praskne mísa. Když chci zašroubovat šroub, tak si šroubovákem probodnu ruku. Ta loď se pro mne stala prokletou. Já už nejsem schopný na lodi udělat vůbec nic. Musím se jí zbavit. Já vám ji, pane Zindulko, dám. Vy ji využijete ke svým plavbám a loď bude sloužit." Poslouchalj sem pana Sikoru a stále to pro mne bylo dost neuvěřitelné. Přemýšlel jsem nad tím, co bych s tou lodí dělal. Na moři, na všech možných lodích, jsem plul každý rok několik měsíců, ale svou vlastní loď jsem v té době nechtěl. Již jsem několik lodí měl a věděl jsem, co to obnáší loď vlastnit. Jak obrovské množství práce a peněz to každý rok vyžaduje. Tato loď ještě nebyla hotová a kdoví, kolik práce zbývalo k jejímu dokončení. Navíc by se mi příčilo vzít si zadarmo loď od někoho, kdo jí věnoval 14 let života, dal jí téměř vše a totálně na ní vyhořel. A to jak psychicky, tak finančně. Po krátké odmlce jsem panu Sikorovi odpověděl:"Pane Sikora, já se za vámi přijedu podívat, loď si prohlédnu a pak uvidím. Já teď žádnou loď nechci, ale možná bych vám mohl pomoci najít někoho, kdo by ji od vás koupil a dokončil. Ale nejprve ji musím vidět." Domluvili jsme se na návštěvě lodi během následujících několika dní...
Více informací o lodi Boomerang se dočtete v aktuální vydání Yacht magazínu.
Text a foto: Jiří Zindulka
