Nebojte se plout |Prestige 620 a Jeanneau Velasco 43 na trase Gruissan-Dubrovník

Motorové lodě, Plavby a revíry

Téměř všichni majitelé motorových jachet omezují své plavby na rádius nejvýš 100 až 200 mil od domovského přístavu. Většina z nich kotví na Jadranu, takže neopouštějí chorvatské výsostné vody, případně slovinské nebo italské. Obávají se špatného počasí, velkých vln i ztráty pobřeží z dohledu. Často si nedůvěřují, že delší plavbu zvládnou.

Ale několikadenní plavba motorovou jachtou je vždy velkým zážitkem, přináší trochu adrenalinu, pohodu i poznávání nových míst. O tom, že to zkušený kapitán s dobrou přípravou může zvládnout, svědčí i červnová týdenní plavba dvou lodí – Prestige 620 a Jeanneau Velasco 43 (test v YACHTU 7/2013 ještě pod názvem Voyage 42) – z francouzského Gruissanu do chorvatského Dubrovníku.

„Obě lodě byly úplně nové, v Gruissanu jsme je spustili na vodu a převáželi je na přání jejich majitelů,“ objasňuje Igor Krajčovič, účastník plavby a spolumajitel firmy Imidjex, která značku Prestige zastupuje na českém i slovenském trhu. „Nejdříve jsme se vydali na moře s Velascem. Pluli jsme jen ve dvou. Před Marseille přišlo poměrně nepříjemné počasí, do té doby jsme měli krásné vlny do dvou metrů, ale tam byly takové, že přesahovaly flybridge o dva metry. Plavba byla nejtěžší o půlnoci, kdy byla taková tma, že se nedaly odhadnout výška ani směr vln, chvíli jsme viděli světla přístavu, chvíli ne. Vlny jsou v této oblasti tak vysoké, protože se před Marseille sbíhají dva proudy a je tam mělko. Posledních 12 Nm do přístavu nám trvalo tři a půl hodiny, byl to boj, adrenalinový zážitek, ale při pomalé plavbě se to dalo bezpečně zvládnout,“ vzpomíná Igor. V Marseille přespali, druhý den ráno bylo již moře klidné, pokračovali na pěkný ostrov Porquerolles, kde doplnili palivo. Je zde nonstop otevřený tankovací automat. „Nepustili nás tam na noc do přístavu, zůstali jsme na kotvě před privátní marinou, která vůbec nebere tranzitní hosty. Pokračovali jsme do Porto Cerva na Sardinii, kam jsme dorazili kolem půlnoci. Tato plavba byla příjemně bezstarostná na klidném moři s mírnými vlnami. Až před Sardinií se vlny opět trochu zvedly. Navíc nás doprovázely želvy. To byl úžasný zážitek.“ V Porto Cervu odevzdali Velasco klientovi a letěli zpět pro Prestige 620. „Druhá plavba byla podstatně klidnější, i když vlny na nás před Marseille čekaly znovu. Ovšem větší loď si s nimi poradila mnohem snáze,“ srovnával Igor.

Zajímalo nás, jak se řídily obě lodě v těžkém počasí. „Nonstop stěrače, každá vlna šla přes přední palubu, ale Velasco se osvědčilo. Je prostorné, nabízí výhled do stran, člověk má větší kontakt s okolím i větší pocit bezpečí na lodi, před sebou má celou palubu, což přidává lodi na profesionalitě. Obě lodě byly dobře zvládnutelné. Prestige měla pohon IPS, bál jsem se jeho chování na vlnách, ale jediné, co bylo třeba upravit, byla odezva autopilotu v případě větších bočních vln. Velmi rychle reagoval na výkyvy a loď se tak rozhoupala. Po prodloužení odezvy IPS neměl problém s ovladatelností. Loď se chovala na vlnách lépe než s klasickým pohonem. S Prestige jsou samozřejmě poloviční adrenalinové pocity než s Velascem. Vlny snáší nesrovnatelně lépe, ale to je dané její velikostí.“

S oběma loděmi pak doplněné posádky vypluly z Porto Cerva do Palerma. Dojezd Prestige je daleko větší, bylo tak možné plout z Porto Cerva přímo do Palerma, což je 250 Nm. Vypluli ráno v 9 hodin. Velasco má reálně dojezd 180 až 200 Nm, proto bylo nutné vyplout již v 5 hodin ráno, zastavit a natankovat v Porto Corallo, odkud zbývalo do Palerma 170 Nm, které Velasco urazilo za 12 hodin.

„Palermo jsme si užili. Vše tam funguje na jiných principech, než jsme zvyklí. Z Palerma jsme s Velascem vyráželi dřív, abychom se podívali na sopku Stromboli, a večer jsme se s druhou lodí znovu potkali v Messině. Odtud jsme odplouvali společně na noční plavbu, protože hlásili poměrně slušné počasí.“ Prestige plula v noci cestovní rychlostí 13 uzlů za 55 litrů paliva na hodinu. Velasco mělo při této rychlosti spotřebu 75 až 80 litrů za hodinu. S ním bylo efektivnější plout 15 až 16 uzlů při stejné spotřebě. S Velascem je výhodné plout do 8 uzlů výtlačnou plavbou, tehdy je provoz ekonomický. „Messinou jsme proplouvali v noci, Etna na jedné straně, Stromboli na druhé, dvacet třicet delfínů skákalo kolem lodi, prostě nádhera,“ pochvaloval si Igor. Natankovali na jižním cípu Itálie v Crotone, což je jediný přístav v této lokalitě, kde lze doplnit palivo, a pokračovali přes další noc až do Brindisi. „Nonstop plavba z Palerma do Brindisi byla vyčerpávající, trvala den, noc a den. Noční hlídky se střídaly každé tři hodiny, čtyři spali, dva řídili.“

Náročná plavba je čekala také z Brindisi do Dubrovníku, když přeplouvali Jadran. „Kvůli špatnému počasí jsme odjezd nejdříve odložili. Když jsme pak vyrazili, potýkali jsme se s velkými vlnami. Posádky ale tvořili lidé, kteří měli zkušenosti, plavbu jsme tak zvládli my i lodě bez úhony,“ shrnul Igor. S celním odbavením také nebyly nikde žádné potíže. Lodě pluly pod slovenskou vlajkou. Ve Francii ani v Itálii není nutné provádět žádné celní odbavení. „Nikde po nás nic nechtěli, když jsme se o to sami zajímali, nechápali, co po nich chceme. Protože jsme věděli, že pro přihlášení v Chorvatsku to budeme potřebovat, v Brindisi jsme si sehnali doklad o tom, že opouštíme italské výsostné vody. Přihlášení na kapitanátu v Dubrovníku pak proběhlo bez problémů.“

Z Gruissanu do Dubrovníku lodě upluly celkem 1 700 Nm. Průměrná rychlost byla přes den zhruba 16 uzlů, v noci kolem 13 uzlů. Plavba z Gruissanu přes Marseille a Porquerolles až po Sardinii není příliš záživná, co se týká okolí. Kdyby bylo dobré počasí, dá se plout přímo na Sardinii. Tam je již spousta možností, kde zakotvit a co si prohlédnout. Týden je však na podobnou plavbu málo, pokud si ji chcete opravdu užít a poznat něco nového, ideální jsou dva týdny.

Plavbu je potřeba dobře plánovat vzhledem k počasí, 200 Nm ve špatném počasí prostě plout nejde. Nejpřesnější jsou lokální předpovědi v marinách, nikdy se nespoléhejte jen na internet. Je dobré mít s sebou satelitní telefon pro případ velké nouze, VHF má krátký dosah a mobilní telefony často neměly signál. Určitě není potřeba se bát delších přeplaveb. Například z Chorvatska na nádherné Liparské ostrovy je to příjemný výlet, který určitě zvládnete.