Sluneční odysea pokračuje |Jeanneau Sun Odyssey 490
Modelová řada plachetnic pojmenovaná Sun Odyssey z rodiny francouzské loděnice Jeanneau je na trhu již 27 let. Dvojice nejnovějších přírůstků, tedy modely 440 a testovaná 490 jasně ukazují, že loděnice nežije z podstaty a rozhodně nespí na vavřínech.
Loď navrhli Philippe Briand a Jean-Marc Piaton, a přestože přinesli do designu a konstrukce poměrně zásadní inovace, dokázali navázat na to úspěšné z minulých modelů. Projekt respektuje charakter a styl této modelové řady a nová Sun Odyssey 490 tak zdařile kombinuje nejnovější technologie a zkušenosti, získané za minulé více než čtvrt století.
Je zajímavé sledovat, jak se postupně některé prvky dokonale otestované na závodních speciálech při plavbách okolo světa dostávají do sériové výroby.
Design
Na čtyřistadevadesátce to jsou hned čtyři charakteristické detaily, které dávají tušit, že výkon uspokojí i náročnější jachtaře s ambicemi sportovnější plavby. Směrem od přídě je to robustní integrovaný čelen, který může nést spodní kladky genakru, code 0 i geny směrem nahoru a kotvu směrem dolů. Dává lodi jistou eleganci a navíc je praktický a kotva netrčí z přídě. Druhým charakteristickým prvkem je poněkud uskočená paluba a sloupky zábradlí především v přední části. Je to méně výrazné, než je tomu na závodních lodích IMOCA, nicméně tam odskočení je.
Dalším prvkem je umístění ráhna na stěžni nízko nad palubou. Umožňuje to skládat hlavní plachtu bez nutnosti šplhat po stěžni, má to vliv i na stabilitu lodě. Ráhno se pak zdvihá směrem k zádi. Posledním designovým prvkem převzatým ze závodních lodí je šířka lodě na zádi. Od nejširšího místa se trup nad vodoryskou prakticky nezužuje a designéři využili této výhody k několika novinkám v kokpitu. Tento prvek totiž díky chytrému řešení umožnil udělat loď zcela obchozí, jako je tomu u velkých motorových jachet. Od úrovně kokpitu se navíc ochoz začíná svažovat směrem vzad a plynule bez schodů navazuje na podlahu kokpitu. Při obcházení lodi tak není nutné cokoliv překračovat.
Dobrému pohybu po lodi navíc napomáhá umístění vantů. Vnější je podle nejnovějších trendů uchycen na vnějším boku, vnitřní naopak na kraji nástavby. Mezi vanty tak zůstává pohodlný průchod, což ocení rekreační jachtaři a zároveň to přispívá k bezpečnosti při pohybu po palubě v těžkých podmínkách. Samostatnou kapitolou je kokpit. Užijí si v něm jak kapitán, tak posádka. Kapitán proto, že většinu úkonů zvládne od kormidla, posádka proto, že se jí dobře sedí, dobře leží a je dobře chráněná. Díky ochozům a chytrému a velmi jednoduchému mechanismu je možné obě lavice snadno přeměnit na opalovací lehátko. Toto řešení zvýšilo opěradlo podélných lavic na 35 centimetrů. Další pohodlné opalovací lehátko může být na přední palubě.
Interiér
Snahou designérů bylo vyjít vstříc zadání a postavit loď, která se bude moci měřit s padesáti- stopými loděmi. To se povedlo. Po komfortních schodech vstupujeme do prostorného salonu, kterému vévodí kuchyně ve tvaru písmene "U" po levé straně a sezení stejného tvaru na pravé straně. Tyto dva segmenty jsou u všech čtyř variant shodné. My jsme měli příležitost testovat tříkajutovou verzi, kde zbývá dostatek místa pro velkoryse řešené navigační místo s lavicí naproti. Konstruktérům se povedlo navrhnout loď bez jediného prahu, celý prostor je v jedné rovině.
Majitelská kajuta je v přídi a hravě se vyrovná svými rozměry i uspořádáním kajutám o třídu větších lodí se sprchou a umyvadlem integrovaným v kajutě a oddělenou toaletou. I zadní kajuty poskytují maximální pohodlí. Všechna tři dvoulůžka mají rozměry nejméně 200 x 160 centimetrů, v přední kajutě je možné dvoulůžko ještě o 10 centimetrů prodloužit. Matrace jsou vyšší, než je na lodích této kategorie obvyklé, a je z toho vidět, že jde o majitelskou verzi. Ve čtyřkajutové verzi je u každé kajuty samostatná toaleta, ve dvoukajutové verzi je pouze jedna ze zadních kajut přestavěna na sklad. V pětikajutové variantě je prostor navigačního stolu vyplněn kajutou s palandou.
Charakteristickým prvkem jsou poměrně velká okna v trupu. Zákazníci je chtějí, dobře prosvětlují interiér, ale ubírají prostor, kde dříve bývaly skříňky. Proto designéři vymýšlejí další vychytávky, které tyto prostory nahrazují. Najdeme je jak pod podlahou, tak v integrovaných skříňkách a komodách. Dalším praktickým prvkem jsou madla. V minulosti byla na stropě, tam ale ne všichni dosáhnou. Proto se přesunula dolů a jsou vlastně na každém kusu nábytku, který má hrany nejen zakulacené a z pevného masivního dřeva, ale také dostatečně vysoké, aby bylo možné se za ně dobře držet. Za to loděnici chválíme!
Takeláž
Už jsem ji zmínil na začátku. Charakteristické je nízko nad nástavbou umístěné ráhno směřující směrem dozadu mírně vzhůru, takeláž je připravená na genakr i code 0. Stěžeň pouze se dvěma řadami sálingů je tak lehčí, což dále snižuje nároky na hmotnost kýlu. Novinkou je přechod Jeanneau na dodavatele takeláže. Nyní jsou lodě vybaveny stěžni a ráhny od Sélden Mast, plachty dodává firma Elvström. Testovaná loď byla opatřena plachtami s triradiálním střihem s klasickým refováním hlavní plachty. Za příplatek byl na testované lodi i poměrně plochý genakr, který úspěšně nahrazoval obě přední plachty. Zajímavostí byl elektrický rolfok genakru na dálkové ovládání, který však není součástí příplatkové výbavy a majitel testované lodě si jej dodával sám.
Motorizace a technika
Pohonnou jednotkou je u této lodě motor Yanmar o výkonu 80 koní, což v kombinaci s pohonem saildrive a sklopnou vrtulí, která je ovšem také za příplatek, tvoří solidní celek, jenž se vyznačuje velmi kultivovaným a tichým chodem a vysoce nadprůměrnými výkony také při jízdě na motor. Ty jsou uvedeny v tabulce. Ke klidné plavbě na motor přispívá i konstrukce se dvěma kormidelními listy. Proud vody od vrtule nenaráží na kormidlo a nedochází k žádným vibracím. Většinu kování dodává firma Harken, testovaná loď byla vybavena čtyřmi vinšnami s elektrickým pohonem, elektropohonem na sklápění zadní koupací plošiny a sdruženými přístroji Raymarine. Ty jsou umístěny u kormidla tak, aby na ně kapitán dobře viděl, a disponují černým dotykovým displejem s bílými číslicemi a barevnou grafikou.
Za kormidlem
Loď je navržena tak, aby ji za normálních podmínek zvládl ovládat jeden člověk, a pracovišti kormidelníka není co vytknout. Od kormidla je vynikající výhled všemi směry, je snadné se v případě potřeby od kormidla kamkoliv dostat, lana otěží jsou vyvedena na vinšny situované vzadu směrem do kokpitu tak, aby na ně snadno dosáhl jak kapitán, tak v případě potřeby posádka. Během testu foukal bohužel jen slabý vítr od 4 do 9 uzlů, přesto je jasné, že také jízda na plachty uspokojí majitele, který se nechce dívat, jak lodě okolo plují rychleji. Vyzkoušeli jsme plavbu proti větru i boční a zadoboční kurzy, při kterých je snadné plout podobnou rychlostí jako vítr, pokud nejsou velké vlny.
Závěr
Hodnocení nové Sun Odyssey 490 je jednoznačně kladné, přesto jsem narazil na pár detailů, které by stálo za to změnit. Jedním z nich je elektrický pohon koupací plošiny. Stejný používala jiná loděnice a upustila od toho, protože to bylo zdrojem závad. Další výtky patří subtilnímu mechanismu rozkládání stolu v salonu a vrzající podlaze. Poslední věcí, která není ani tak výtkou, ale je prostě jiná, než bylo doposud obvyklé, jsou dva kormidelní listy, ty sice jsou i na řadě dalších lodí, nicméně v tomto případě jsou jejich konce více než 4 metry od sebe. Na vodě v náklonu je to konstrukční prvek, který zlepšuje ovladatelnost, při zajíždění do menších přístavů s mooringovými lany si bude muset kapitán dávat zvlášť velký pozor. I proto byly listy kormidla na testované lodi opatřeny oranžovým antifoulingem.
Text Daniel Guryča
Foto Daniel Guryča a Jeanneau
